MUDr. Zdeněk Hřib: Praha potřebuje uzdravit. Problémy jsou akutní i chronické a zásahy nutné!

Kandidát na primátora pojmenovává přesně dlouhodobé problémy, akutní stav i možnosti řešení. Mohli bychom říci: profesionální deformace. Je totiž lékař. Zatím ještě nepřevažuje paralelní role politika, ale u Pirátů je to trochu volnější propojení. Nebo méně zřetelné. Jak tedy na základě diagnózy vylepšit kondici hlavního města? Odpovídá MUDr. Zdeněk Hřib:

 

Jak byste diagnostikoval aktuální stav hlavního města lékařskými termíny?

Chronické problémy s páteřní infrastrukturou a akutní insuficience v oblasti bydlení. Dále také časté záchvaty kleptomanie. Je tedy potřeba do toho říznout a změnit městu (životo)správu.

 

Byl jste se podívat v Kodani, Barceloně a dalších městech. Co jim Praha může nejvíc závidět?

Kodaň vede celosvětově v podpoře cyklistiky. Spočítali si tam, že se jim to vyplatí, protože lidé pohybující se městem na kole jsou zdravější, než když se vezou autem nebo MHD. V Praze je ale zatím cyklistika spíš adrenalinový sport, protože chybí vyhrazené cyklostezky. Kopcovitost terénu není u nás reálným problémem a velká část tras je navíc po rovině.

V Barceloně využívají technologie například ke sledování úrovně hluku. Nejde jen o obtěžování, ale také o prokazatelné negativní zdravotní důsledky. Hluk například urychluje rozvoj nemocí srdce a cév, ale také třeba nepříznivě působí na osvojování řeči a čtení u dětí. V noční době má hluk vliv na změny aktivity mozku, které jsou viditelné i na EEG, a dochází i k poruchám spánku spojených s vyšší spotřebou léků a to již od poměrně nízké hladiny 42 dB. Vyšší hygienický limit 50 dB přitom odpovídá třeba hluku při mírném dešti nebo provozu běžné kanceláře.

Metropolitní zdravotnictví je roztříštěné a poněkud nejasné. Máte koncepci? Městskou nemocnici, posílení záchranky, nové zázemí pro ni, leteckou záchrannou službu HMP…

Magistrát by měl mít jasnou koncepci pro rozvoj akutní péče, jako ostatní regiony. Problém je v tom, že Praha nyní žádné nemocnice nevlastní a to je potřeba postupně změnit.

Magistrát měl proto nyní převzít Nemocnici Na Františku od Prahy 1. Piráti nedávno pomohli zastavit skrytou a pro město nevýhodnou privatizaci této nemocnice, která byla obhajována špatnými finančními výsledky. Teď je její ředitel trestně stíhán v rámci velké kauzy několika nemocnic v Praze a my jsme říkali od začátku, že za špatnou ekonomiku může především její špatné vedení. Na této malé nemocnici by si město mělo vyzkoušet, jak se o ni starat.

Dalším krokem by mělo být převzetí Nemocnice Na Bulovce, kde je nutná také oprava těch budov, které vlastní Praha. To už je větší nemocnice se všemi obory.

Někdy v budoucnu by mělo město převzít do správy i ostatní fakultní nemocnice v Praze, protože ministerstvo, které je provozuje, má velký střet zájmů. Dává pravidla pro rozdělování peněz z pojištění a logicky je směřuje především do svých nemocnic. Proto se tady nemůže stále rozvinout třeba domácí péče. Podmínkou ovšem je, že ministerstvo zavede spravedlivé úhrady pro nemocnice bez neodůvodněných rozdílů, jak slibuje už desítky let.

 

Co by byl první krok vás jako primátora?

Lepší správa městského majetku. Tento rok například řešíme z opozice už nekolikátou kauzu nevýhodného prodeje či pronájmu městského majetku na Praze 1. Měl by být vytvořen veřejný online katalog městských bytů i nebytových prostor s informací komu, za kolik a do kdy jsou pronajaty. Takováto transparentnost umožňuje veřejnou kontrolu a ta systémově chrání město před korupcí. Nevýhodné nájmy by měly být ukončeny, nevyužívané domy opraveny a pronajaty.

 

Mají Piráti představu, jak je na tom digitalizace zdravotnictví? Plánujete nějaké vylepšení, zdokonalení, vlastní tvůrčí vstup? Co například stávající koncepce neřeší?

Piráti mají jasnou představu digitalizace zdravotnictví, která klade důraz na pohodlí pacientů, bezpečnost jejich dat a přínos pro zdravotníky. Je založená na tom, že průvodcem pacienta v systému by měla být jeho zdravotní pojišťovna, která by tím pádem měla být i správcem a koordinátorem sdílení jeho zdravotních dat. Stejně je už nyní dnes spravuje, protože podle nich platí poskytnutou péči. Jinak já osobně jsem navrhoval a realizoval několik rozsáhlých IT systémů ve zdravotnictví a jsem například spoluautorem systému eRecept. Stávající přístup ministerstva zdravotnictví k digitalizaci je ale bohužel velmi chaotický a vlastně i díky tomu došlo při spouštění eReceptu ke zbytečným problémům.

 

Některé servery nabízejí jakousi předběžnou diagnózu na dálku, konzultaci online. Jako lékař, doporučil byste tento “bezkontaktní” způsob?

Jak pro který případ. Celá řada zdravotních situací je určitě řešitelná i jinak, než prezenční návštěvou lékaře. Existuje například online gynekologie gynlink.cz, kde si můžete vyžádat na dálku eRecept na hormonální antikoncepci, kterou již užíváte. Tento způsob poskytování zdravotních služeb zkoumala i lékařská komora a nenašla tam žádné pochybení. Samozřejmě na jiné předpisování léčiv by to asi použít nešlo.

 

Co je pro zdravý život ve městě nejdůležitější – zeleň, vzduch, pohyb, ticho, vztahy…?

Všechno dohromady. A ještě bych doplnil sluníčko. Kam nechodí slunce, tam chodí lékař. I proto mi vadí, že z pražských stavebních předpisů vypadla povinnost oslunění bytů. Nebylo to totiž tak, že by se kvůli tomu nemohlo stavět. Jen ty neosluněné se doteď musely prodávat levněji jako tzv. ateliéry. Teď už kupující ale nebude informován o tom, že kupuje prostor nevhodný k bydlení, který nemá standardní hodnotu.

 

Dost komunikujete sousedský život, zahrádky ve vnitroblocích. Myslíte si, že to je podstata života velkoměsta, kultivace vztahů občanů v místě bydliště? Nemá velkoměsto větší dosah a jiný způsob modelu sociální komunikace než “včelí plástev” malých komunit?

Já žiju s manželkou a dětmi na sídlišti a tam lidé často neznají ani své sousedy přes chodbu. I proto máme v plánu dotační program pro zelené střechy, kde by se mohl vytvořit poloveřejný prostor, společný jen pro obyvatele toho domu. Tedy to co nyní na sídlištích chybí, protože tam jsou buď soukromé byty, anebo zcela veřejné okolí. Ve starších čtvrtích zase mohou zelené střechy ochladit město v letních vedrech. Chceme podpořit i zapojení občanů do celoměstského rozhodování a to pomocí tzv. participativního rozpočtování. Tedy že občané mohou svým přímým hlasováním vybrat projekty, které bude město realizovat z části rozpočtu.

Text: Jan Hovorka